Enter your keyword

Ideologie

První společný rys typický pro totalitní režimy je oficiální ideologie, kterou museli všichni členové společnosti přijímat a akceptovat. Komunistická ideologie v sovětském bloku, do kterého v letech 1948–1989 patřilo Československo, vycházela z učení Karla Marxe a Vladimíra Iljiče Lenina (tzv. marxismus-leninismus). Komunistická strana měla podle těchto ideologických představ násilným způsobem převzít moc ve státě, zlikvidovat představitele starých elit, znárodnit výrobní prostředky a vytvořit nový typ společnosti, který bude směřovat ke komunismu definovanému jako tzv. beztřídní společnost. Tato ideologie byla komunisty prezentována jako údajná vědecká doktrína. Společnost byla touto ideologií různým způsobem systematicky indoktrinována, zejména prostřednictvím školní výuky, oficiální kultury a mnoha propagandistických kampaní.

Německý politický filozof a ideolog Karel Marx (1818–1893) na snímku z roku 1875. Společně s Bedřichem Engelsem publikovali v roce 1849 Komunistický manifest (The International Institute of Social History)

Antikomunistický plakát, který rozšiřovali stoupenci carského Ruska po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917. Představuje představitele bolševické strany, kteří obětují Rusko na oltář Karla Marxe a Komunistické internacionály (Ruská státní knihovna)

Za hymnu komunistického hnutí bývá často označována Internacionála, ačkoliv vznikla již v roce 1871 v době krvavého potlačení Pařížské komuny. Autorem je básník Eugène Pottier (1816–1887). Původně se zpívala na melodii Marseillaisy, později na hudbu, kterou v roce 1888 složil Pierre Degeyter (1848–1932). Český překlad vytvořili Antonín Macek (1872–1923) a Josef Skalák (1874–1968). Ruská verze byla do roku 1944 hymnou SSSR. Píseň Internacionála je dokladem, jak komunisté absorbovali různé starší radikálně levicové tradice. Na ukázce zpívají internacionálu příslušníci Lidových milicí, ozbrojených jednotek KSČ, v Paláci kultury v Praze (dnes Kongresové centrum), několik měsíců před pádem komunistického režimu v listopadu 1989.

INTERNACIONÁLA

Již vzhůru psanci této země, již vzhůru všichni, jež hlad shnět! Teď právo duní v jícnu temně a výbuch zahřmí naposled. Od minulosti spějme zpátky, otroci, vzhůru k cílům svým! Již chví se světa základ vratký, my ničím nejsme, buďme vším! Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod.Internacionála je zítřka lidský rod.

Dělníci, též rolníci, bratři, jsme velkou stranou dělnickou. Všem lidem jenom země patří a zahaleči ať již jdou! Dost napásla se naší muky vran, supů hejna kroužící,rozptýlí den příští jich shluky, věčně vzplá slunce zářící. Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod. Internacionála je zítřka lidský rod. Volební plakát KSČ z roku 1946 (Národní archiv)

Ideologie
Za hymnu komunistického hnutí bývá často označována Internacionála, ačkoliv vznikla již v roce 1871 v době krvavého potlačení Pařížské komuny. Autorem je básník Eugčne Pottier (1816–1887). Původně se zpívala na melodii Marseillaisy, později na hudbu, kterou v roce 1888 složil Pierre Degeyter (1848–1932). Český překlad vytvořili Antonín Macek (1872–1923) a Josef Skalák (1874–1968). Ruská verze byla do roku 1944 hymnou SSSR. Píseň Internacionála je dokladem, jak komunisté absorbovali různé starší radikálně levicové tradice. Na ukázce zpívají internacionálu příslušníci Lidových milicí, ozbrojených jednotek KSČ, v Paláci kultury v Praze (dnes Kongresové centrum), několik měsíců před pádem komunistického režimu v listopadu 1989.