Enter your keyword

Konec vlády jedné strany

Ve dnech 25. a 26. listopadu 1989 se konaly obrovské demonstrace v Praze. Poprvé přišlo na Letenskou pláň odhadem 800 000 lidí, druhý den okolo 600 000 demonstrantů. Snímek je z 26. 11. 1989 (ČTK)

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století se postupně zhroutily všechny komunistické režimy v Evropě. Tento pohyb měl podobu jakéhosi dominového efektu, kdy se události v jednotlivých státech navzájem velmi ovlivňovaly. Jednalo se o nechtěný důsledek politiky perestrojky (přestavby) a glasnosti (otevřenosti), kterou vyhlásil generální tajemník ÚV KSSS Michail Sergejevič Gorbačov. Reagoval na hlubokou ekonomickou krizi, do které se Sovětský svaz dostal i v důsledku soupeření s USA ve zbrojení. Přelomové události se odehrály v Polsku, kde panovala špatná hospodářská situace a konflikt mezi mocí a části společnosti. Po jednání u kulatého stolu byly v červnu 1989 uspořádány volby, v nichž zvítězila opozice. Demontáž komunistického režimu tehdy začala také v Maďarsku. Na počátku listopadu 1989 vyvrcholily velké demonstrace v NDR pádem Berlínské zdi. Přibližně o dva roky později se dokonce rozpadl Sovětský svaz. V Československu nebyla hospodářská situace tak tíživá, ale ve srovnání se západními zeměmi životní úroveň obyvatel byla nízká.

V prostředí KSČ panovala stagnace a nevznikl zde reformní proud. Postupně sílil naopak vliv opozičního hnutí. Od prosince 1987 se konala řada pouličních demonstrací. Velkou mobilizaci společnosti toužící po svobodě vyvolala kampaň za propuštění Václava Havla a dalších disidentů zadržených při Palachově týdnu v lednu 1989 a úspěch petice Několik vět, kterou od června do listopadu 1989 podepsalo 40 000 osob. Přelomem bylo brutální potlačení studentské demonstrace 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. O dva dny později vznikly Občanské fórum a Veřejnost proti násilí, které organizovaly ve spolupráci s divadelníky a studenty masové protesty proti totalitní moci. Pod jejich tlakem se KSČ vzdala vedoucí úlohy ve společnosti. Dne 10. prosince 1989 byla jmenována vláda národního porozumění, jejímiž členy již nebyla většina členů KSČ. Dne 29. prosince 1989 byl zvolen prezidentem republiky Václav Havel. V červnu 1990 se odehrály svobodné volby, ve kterých výrazně zvítězily Občanské fórum a Veřejnost proti násilí. Důsledky více než čtyřiceti let existence komunistického režimu ovšem překonány takto rychle nebyly, naopak jsou viditelné v různých oblastech dodnes.

Pád Berlínské zdi, 9. 11. 1989
(AP/ČTK, foto: Thomas Kienzle)

Dne 13. listopadu 1989 byla v Římě papežem Janem Pavlem II. svatořečena Anežka Česká. Následné změny v Československu řada věřících vnímala jako důsledek jejích přímluv (AP/ČTK)

Národní třída krátce před zásahem bezpečnostních jednotek proti účastníkům studentské demonstrace 17. listopadu 1989 (ČTK, foto: Pavel Hůla)

Václav Havel podepisuje slib prezidenta Československé socialistické republiky po svém zvolení 29. listopadu 1989. Za ním stojí Marián Čalfa (s nakloněnou hlavou) a vpravo Alexander Dubček – jejich přítomnost ukazuje, že se revoluční změny roku 19889 odehrály po dohodě s umírněnou částí komunistických elit (ČTK)

Dobová reportáž o studentské demonstraci 17. 11. 1989 a sametové revoluci (1989)

Konec vlády jedné strany
Dobová reportáž o studentské demonstraci 17. 11. 1989 a sametové revoluci (1989)