Enter your keyword

Represe

Mapa se zakreslenými místy vězeňských zařízení v komunistickém Československu v roce 1953 (Kabinet dokumentace a historie Vězeňské služby ČR)

Pátý společný rys typický pro totalitní režimy je systém fyzické a psychologické kontroly společnosti prostřednictvím policie využívající teroristické prostředky. V Československu se na politické represi proti skutečným i domnělým odpůrcům podílely v letech 1948–1989 různé bezpečnostní složky, zásadní roli ale sehrála Státní bezpečnost. Historik Karel Kaplan počet obětí, včetně příbuzných přímo postižených, odhadl za celé období komunistického režimu na dva miliony osob. Formy represe a její intenzita se proměňovaly, nejbrutálnější podobu měla v zakladatelském období režimu, kdy se konalo nejvíce politických procesů. Později se StB zaměřila na plošnou kontrolu společnosti za pomoci sítě tajných spolupracovníků. Provádění represivních opatření usnadnily zkušenosti s brutálním násilím z válečného období i poválečného násilného vysídlení obyvatelstva, které zásadně proměnilo národnostní složení země a rozbilo tradiční vztahy. Přímá represe byla po únoru 1948 zaměřena na různé skupiny,

na venkově to byli především členové selských rodin (jen do roku 1968 bylo násilně vystěhováno z usedlostí 27 000 osob), ve městech pak příslušníci nekomunistických politických stran, podnikatelé a živnostníci. Zakázány byly náboženské řady a řehole, většina jejích členů byla stejně jako biskupové internována nebo odsouzena do vězení. Obětmi se stali i někteří komunisté, včetně druhého nejmocnějšího muže strany Rudolfa Slánského. Desítky tisíc lidí odešly po únoru 1948 do exilu, další vlna odchodů z vlasti nastala po srpnové okupaci. Jedním z jejích důsledků bylo také více než 400 obětí sovětské armády do jejího odchodu v roce 1991. Nová vlna procesů nastala v období tzv. normalizace, kdy byla postižena řada signatářů Charty 77, členů VONS, stoupenců undergroundu či aktivistů dalších nezávislých iniciativ.

Jeden z komunistických pracovních táborů nakreslil politický vězeň Josef Kulhavý (Národní archiv)

Občan NDR Bruno Heinrich, který se v roce 1963 stal jednou z obětí železné opony (ABS)

Výslech JUDr. Milady Horákové při politickém procesu 31. května 1950 (Národní archiv)

Dobový plakát oslavující příslušníky Sboru národní bezpečnosti (Národní archiv)

Ukázka z dokumentu Proces H (režime Martin Vadas, ČT 2009) – vynesení rozsudků smrti v procesu s Miladou Horákovou a jejími druhy, největším politickém procesu v období komunistického režimu (8. červen 1950)

Represe
Ukázka z dokumentu Proces H (režie Martin Vadas, ČT 2009) – vynesení rozsudků smrti v procesu s Miladou Horákovou a jejími druhy, největším politickém procesu v období komunistického režimu (8. červen 1950)