Enter your keyword

Strana

Totalita 1948-89

Druhý společný rys typický pro totalitní režimy je jediná masová politická strana, většinou s jedním vůdcem, hierarchizovaná a nadřízená státní byrokracii, se kterou je současně velmi propojená. V sovětském bloku, kam patřilo v letech 1948–1989. Československo, byla vzorem Komunistická strana Sovětského svazu, která měla kořeny v ruské marxistické sociální demokracii. Na počátku 20. století se v jejím prostředí zformoval radikální proud pod vedením Vladimíra Iljiče Lenina. V roce 1917založili bolševici, jak se jim říkalo, samostatnou komunistickou stranu, která změnila několikrát název. O několik měsíců později vyvolali revoluci a chopili se násilím moci. Postupně pod kuratelou Moskvy vznikly komunistické strany po celém světě, včetně Komunistické strany Československa. Zatímco v období první republiky byla stranou, která byla vždy v opozici vůči vládě (v roce 1938 byla po Mnichovu dokonce zakázána), po skončení druhé světové války v důsledku nacistické okupace a posílení Sovětského svazu se stala hlavní vládní silou. Po únoru 1948 uchopila násilím moc a vybudovala totalitní režim podle sovětského vzoru.

Mapa ukazující rozšíření komunistických režimů ve světě v 80. letech 20. století. Červenou barvou je označen Sovětský svaz
a jeho satelity, žlutou Čína a jeho satelity a černou země, kde vládly relativně samostatné komunistické strany (Wikimedia Commons)

Znak KSČ spojoval národní a komunistické symboly (Wikimedia Commons)

VOLEBNÍ VÝSLEDKY KSČ

Volební výsledky KSČ do parlamentu v letech 1925–1990 ukazují, že tato strana měla poměrně silnou pozici již v období první republiky. Zásadní zlom ovšem nastal po válce, kde se stala hlavní politickou silou. Volby v roce 1946 však nebyly zdaleka svobodné, vyloučena z nich byla z různých důvodů nejen řada voličů, ale také politických stran

Poslední generální tajemník
ÚV KSČ před listopadovou revolucí byl Miloš Jakeš (1922), který proslul svým projevem v Červeném Hrádku, kde se přirovnal ke „kůlu v plotě“ a po rozšíření nahrávky
se stal symbolem úpadku komunistického režimu. Na snímku při mimořádném zasedání
ÚV KSČ 24. 11. 1989, kde oznámil svou rezignaci (ČTK, foto: Jiří
Kruliš)

Ukázka z posledního předlistopadového sjezdu KSČ. Herci Petr Svoboda a Zdeněk Junák zdraví delegáty sjezdu (březen 1986)

Strana
Ukázka z posledního předlistopadového sjezdu KSČ. Herci Petr Svoboda a Zdeněk Junák zdraví delegáty sjezdu (březen 1986)