Enter your keyword

Teorie totalitarismu

Blízkost obou reprezentantů totalitních režimů se ukázala krátce před vypuknutím II. světové války, kterou rozpoutalo Německo ve spolupráci se Sovětským svazem. Dne 23. srpna 1939 sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov podepsal německo-sovětskou spojeneckou smlouvu. Na snímku za ním stojí německý ministr lidový komisař zahraničí Joachim von Ribbentrop a sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin. Dnes se 23. srpen připomíná na základě usnesení Evropského parlamentu jako Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu (National Archives)

Jedním z důsledků I. světové války byl vznik totalitních režimů, které se svým charakterem zásadně odlišovaly od předchozích politických systémů. Americký politolog Carl J. Fridrich v knize Jedinečný charakter totalitářské společnosti (1954) označil za jejich klasické reprezentanty komunistický a nacistický režim. Podle jeho výkladu měly celkem pět základních společných rysů:

1. OFICIÁLNÍ IDEOLOGIE, KTEROU MUSÍ VŠICHNI ČLENOVÉ SPOLEČNOSTI PŘIJÍMAT A AKCEPTOVAT
2. JEDINÁ MASOVÁ POLITICKÁ STRANA, VĚTŠINOU S JEDNÍM VŮDCEM, HIERARCHIZOVANÁ A NADŘÍZENÁ (PROPOJENÁ) STÁTNÍ BYROKRACII
3. MONOPOL NA KONTROLU VŠECH PROSTŘEDKŮ OZBROJENÉ MOCI
4. INFORMAČNÍ MONOPOL TÉTO STRANY
5. SYSTÉM FYZICKÉ A PSYCHOLOGICKÉ KONTROLY SPOLEČNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM POLICIE VYUŽÍVAJÍCÍ TERORISTICKÉ PROSTŘEDKY

Carl J. Fridrich později ve spolupráci se Zbigniewem Brzezinským zdůraznil ještě šestý společný rys – centrální řízení a kontrola ekonomiky, jež však byl současně také hlediskem, v němž se stalinistický a hitlerovský režim nejvíce lišily. Do konce šedesátých let se teorie totalitarismu stala obecně přijímanou, neboť pomohla odlišit komunistické režimy od režimů autoritativního typu, jakým bylo například frankistické Španělsko. Současně však byla často napadána, zejména částí západní revizionistické školy sovětologů. Jejich hlavním argumentem byla vnitřní dynamika komunistických režimů. Dalším argumentem kritiků byla skutečnost, že vedle sebe existovaly rozdílné typy těchto režimů (například sovětský, čínský, latinskoamerický či africký model). Uvedené polemiky o oprávněnosti teorie totalitarismu jsou viditelné také v českém prostředí, například v debatě o povaze tzv. normalizace.

Mapa s vyznačeným rozdělením Polska mezi Německem a Sovětským svazem.
Podepsali ji 28. srpna 1939 v Moskvě Josif Stalin a Joachim von Ribbentrop
(Wikimedia Commons)

Překřížený srp a kladivo se v roce 1918 stal symbolem komunistické ideologie v bolševickém Rusku. Symbolizoval spojení dělníků a rolníků. Hákový kříž byl v roce 1920 přijat jako oficiální symbol nacistické strany v Německu, vycházel z pravotočivé svastiky jako symbol domnělé árijské rasy

Svastika na sovětském tanku 21.srpna 1968 odkazovala na podobnost s nacistickou okupací z 15. března 1939 (Národní archiv)

Dne 23. srpna 1989, v den padesátého výročí paktu Ribbentrop-Molotov, se v pobaltských zemích uskutečnily velké demonstrace proti sovětské okupaci, které vešly do dějin podle zvolené formy jako baltský řetěz. Lidé z Estonska, Litvy a Lotyšska tehdy vytvořili řetěz dlouhý přibližně 600 kilometrů. Jeho součástí byl také symbolický pohřeb obětí spojenectví nacismu a komunismu z roku 1939
(Wikimedia Commons)

Teorie totalitarismu
Popiska: Klasický literárním dílem zpracovávající téma totalitarismu je román 1984, který napsal George Orwell. Trailer k stejnojmennému filmu, který byl na plátna kin uveden v roce 1984.